Optimalizace resynchronizační léčby pomocí 3D echokardiografie a dle EKG, porovnání odpovědi bezprostředně po implantaci a v odstupu 1 měsíce

Cil: Cilem teto studie je prokazat, že nastaveni biventrikularniho kardiostimulatoru echokardiograficky pomoci trojrozměrne echokardiografie (3DE) povede k větsi hemodynamicke odpovědi bezprostředně po optimalizaci a navodi větsi redukci endsystolickeho objemu leve komory (LK) oproti standardnimu nastaveni (dle siře QRS komplexu) v odstupu 1 měsice od implantace. Metodika: Do teto randomizovane, otevřene studie bylo zařazeno 63 nemocných (věk 70 ± 10 let, muži 47) indikovaných k srdecni resynchronizacni lecbě (CRT). Nemocni byli randomizovani do dvou skupin. V obou skupinach bylo nejprve atrio-ventrikularni (AV) delay nastaveno iterativni metodou. Mezikomorove (VV) delay bylo v 1. skupině nastaveno dle siře QRS komplexu (n=31), ve 2. skupině pomoci 3D echokardiografie (n=32). U vsech nemocných jsme před implantaci CRT a po 1 měsici hodnotili funkcni třidu dle New York Heart Association (NYHA), provedli jsme 6minutový test chůze (6MWT), nemocni vyplnili dotaznik kvality života (MLHFQ) a měřili jsme hladinu NT-proBNP v krvi. Vsichni nemocni před implantaci CRT, bezprostředně po optimalizaci a měsic po implantaci podstoupili 3D echokardiograficke vysetřeni ke zhodnoceni objemů LK, měřeni ejekcni frakce leve komory (EF LK) a systolic dyssynchrony indexu (SDI). Výsledky: V 2. skupině při kontrolnim vysetřeni po 1 měsici byl trend k větsi redukci endsystolickeho objemu LK (–23 ± 41ml vs. –27 ± 36 ml, P 0,656) a vzestupu EF LK (+4,3 ± 8,0 % vs. +6,9 ± 7,6 %, P 0,206) oproti 1. skupině. V klinicke odpovědi (funkcni třida NYHA, 6MWT, MLHFQ) se obě skupiny po 1 měsici výrazně nelisily. Zavěr: Individualni optimalizace CRT pomoci 3DE oproti konvencnimu nastaveni může vest k větsi redukci endsystolickeho objemu LK a zlepseni systolicke funkce LK. Nase zkusenosti naznacuji možnost využiti teto metody k optimalizaci VV delay v běžne klinicke praxi.