Transarteriální chemoembolizace jako paliativní řešení primárních a sekundárních nádorů jater - soubor FN Plzeň 2013-2017

Uvod: Primarni nadory jater, tj. předevsim hepatocelularni a cholangiocelularni karcinom, maji v Ceske republice stale se zvysujici incidenci. Zejmena výskyt hepatocelularniho karcinomu (HCC) se neustale zvysuje a nyni cini cca 8–10 připadů na 100 tisic obyvatel. Celosvětově pak představuje 4. nejcastějsi maligni onemocněni. Incidence cholangiocelularniho karcinomu je oproti HCC desetinova. Ze sekundarnich nadorů jater se nejcastěji vyskytuji metastazy kolorektalniho karcinomu, ktere jsou pro jaterniho chirurga take nejcastějsi operacni diagnozou (cca 80 % procent pacientů). Primarni metodou lecby těchto nadorů je radikalni chirurgicka resekce, pokud vsak z nějakeho důvodu neni možna, je jednim z možných paliativnich řeseni transarterialni chemoembolizace (TACE). Principem teto metody je cilena embolizace patologických ložisek pomoci směsi obsahujici tež lokalně působici chemoterapeutikum. Metodika: Retrospektivně byl zhodnocen soubor nemocných hospitalizovaných na pracovisti autorů, kterým byla ve spolupraci s intervencnimi radiology provedena TACE v obdobi mezi 1. 1. 2013 a 31. 12. 2017. Kromě standardnich demografických ukazatelů byly hodnoceny zejmena delka přežiti nemocných po zakroku, frekvence komplikaci a delka hospitalizace. Výsledky: U 149 pacientů bylo provedeno celkem 233 výkonů. Průměrný věk nemocných byl 66,6 roku (35–85). Castěji byl zakrok proveden u mužů než u žen (teměř v poměru 2 : 1). Nejcastějsi diagnozou, pro kterou byla TACE provedena, byl hepatocelularni karcinom (119 připadů), nasledovaný metastazami kolorektalniho karcinomu (74 připadů). Průměrna delka hospitalizace nemocných byla 5 dnů. Průměrne celkove přežiti pacientů po zakroku bylo 21,9 měsice. Komplikace se vyskytly u 31 % nemocných, nejcastěji se jednalo o různý stupeň postembolizacniho syndromu, přicemž tyto komplikace byly v 93 % řeseny plně konzervativně, mortalita v souboru byla 1,34 %. Zavěr: TACE patři mezi zavedene a bezpecne metody paliativniho řeseni primarnich a sekundarnich nadorů jater, ktere by dnes jednoznacně mělo patřit k běžnemu spektru zakroků použivaných v onkochirurgických centrech zabývajicich se jaterni chirurgii. Přes nizke riziko zavažných komplikaci, se stale jedna o intervencni výkon u onkologicky nemocných pacientů, který při nevhodně zvolene indikaci může mit až fatalni důsledky.